Ale jo...celkem vtipně popsána každodenní realita s miminem...

Já Ti nevím. Stokrát omleté klišé o nedostatku času na umytí hlavy, noční košili coby celodenní garderobě apod...Mám pocit, že jsem podobný blog a slova v něm četla asi 100x, proto se tomu už nesměju

Není co dodat, snad jen že při svém talentu by jste se měla dát na spisovatelskou dráhu Pokud Vám ovšem Vaše ratolest nespolkla čudliky na klávesnici  

Pravdivé, brečela jsem smíchy

Dala bych Vám mínus, protože já smíchy nebrečela, ale udržím se

Bravo!  Naposledy jsem se takhle pobavil při čtení Simona Bretta "Prevítem snadno a rychle" a dvou pokračováních. Pokud neznáte, doporučuji!

Prevít byl vtipnej:-)

Je fakt, že je to takové divné, když vám dají v porodnici dítě a dělej co umíš. Člověk pomalu neví jak to držet, je to takové křehounké stvoření (později zjistí, že zas tak křehounké není :), ale to ze začátku neví  )....  Asi je to dáno tím, že  dříve bydlelo několik generací dohromady a taky byly mnohem těsnější vztahy mezi sousedy, takže děti přicházely do kontaktu s miminky často a často se o ně taky musely starat. To v dnešní době moc nefunguje. Proto pak mladý pár prožívá období nejisitoty násobené velkou zodpovědností. A když k tomu není babička po ruce (třeba bydlí pár set km daleko), aby dala k dobru své zkušenosti, je to z počátku takové opravdu rozpačité. Ale člověk si na druhou stranu zvykne rychle:).

To je divné, že nedávají návod na použití, záruční list atd. To by snad měli