Mámasútra aneb Milostný trojúhelník
Zde je přehled těch nejčastějších:
„Lžičky“
Ležíte na boku, čelem od sebe, zatímco dítě se na vás zezadu přitlačuje a dudlík vám jemně masíruje tu část těla, kterou ho zrovna přilehnete. Obzvláště příjemná jsou žebra. Něžně vás škrtí, objímá, a pokud má váš potomek ucpaný nos, zvětšenou nosní mandli anebo má v nose strčenou lentilku, může vás jeho láskyplné chrápání budit, a to není nic příjemného… takže lentilku vytáhnout a zastrčit si ji do ucha!
"Milionář„
V této poloze ležíte opět na boku a je celkem jedno jestli čelem k sobě nebo od sebe, podstatné je, že do rána obdržíte asi tak milion kopanců. Větší intenzitu a jiný úhel úderů dosáhnete tak, když si dítě zapomene vyzout bačkůrky, „čubne“ vám peřinu a podloží si s ní zadeček. To pak tato poloha dostává ty správné grády a nejen to. Já díky ní dokonce vím, kde se nachází můj bod G - Gel na proleženiny a mám ho na nočním stolku.
„Obrácený milionář“
To je jedna z těch příjemnějších poloh, dítě kope partnera.
„Božská poloha“
V této poloze ležíte jak jinak než na boku, na úplně samém okraji postele a prosíte Boha, ať nespadnete. Dítě leží mezi vámi v poloze na Ježíše (ruce doširoka rozpažené) a pokud chcete spadnout z nebeských výšin do reality všedních dnů, stačí dítě přesunout do jeho postele. U nás je vždycky takový řev, že se modlím, aby ráno u našich dveří nestáli sousedi frontu na jitrnice a jelítka v domnění, že se u nás konala zabíjačka.
„Na koníčka“
Tato pozice má oproti těm předchozím, které probíhaly pouze na jediném boku, mnohem více variant. Pravý bok a levý bok. Ať ležíte na kterémkoliv z výše uvedených, dítě na vás vyskočí, nejlépe v sobotu v šest hodin ráno - těch časových variant bývá pochopitelně mnohem víc, ale vsaďte se, že to znamená jedno jediné. Vstávat!
„Ve stoje“
Zatímco doposud se většina popisovaných poloh konala vleže, v posteli, určitě bych neměla zapomenout ani na polohu „Ve stoje“, prováděnou pokud možnou i v jiných částech bytu, než je jen ložnice. Zapomenout na tuto polohu? Jak bych mohla, když ji provozuji i pětkrát za noc, když v kuchyni chystám dceři pití a jak jinak než ve stoje.
Jak sami vidíte společné spaní s dítětem je celkem náročná disciplína a je jedno, jestli ji někdo z rodičů absolvuje dobrovolně anebo nedobrovolně jako je tomu u nás. Po výměně dětské postýlky za postel bez příček se dcera na náš názor nejenže vůbec neptá, ale ještě si drze v noci přicupitá.
Ať už společné spaní probíhá z jakýchkoliv pohnutek, nikoho nesoudím, neodsuzuji, ať si to každý dělá, jak chce a jak jemu to vyhovuje, ale myslím si, že nejsem daleko od pravdy, když se domnívám, že se většina rodičů malých spolunocležníků cítí po probuzení jako Lukáš Krpálek po olympiádě. Dobitě, ale šťastně… a určitě si nepřejí vyzkoušet vítěznou pozici na stupních vítězů, ale touží po poloze ala Karel Zich:
„Je to (C) paráda, lehnout si (Emi )na záda…“
Ina Boráňová
Švanda dudlák
Máte-li jedno dítě, jste rodič, máte-li dvě děti, jste rozhodčí a máte-li děti tři, obzvláště s tak velkým věkovým rozdílem, jako je tomu u nás, stává se z vás kulturní referent.
Ina Boráňová
DalsDotazník, hříšná veš
Říká se, že nejlepším doplňkem ženy je pěkný muž, úsměv a zdravé sebevědomí. Což o to, kus pěkného chlapa bych doma měla, ale mějte zdravé sebevědomí, když vaším nejoblíbenějším deodorantem je Orthosan a Diffusil H Forte...
Ina Boráňová
Všude děti o dvou kůrkách
Všude děti o dvou kůrkách, jejich prcky o dvou půlkách, aneb co byste měla vědět dřív, než si je pořídíte...
Ina Boráňová
Desatero batolecích přikázání
1. V jedno batole věřit budeš a začni se modlit,ať ti narostou ještě jedny ruce, ovšem jestli máš batolata dvě? Požádej Boha raději o chapadla.
Ina Boráňová
Táto, sežeň hraboše!
Výběr psa (vlastně jakéhokoliv domácího mazlíčka - pozn. aut.) je pro člověka možná jediná příležitost, jak si vybrat příbuzného, tak výběr nepodceňujte a uvědomte si následující:
Ina Boráňová
Reportáž psaná na ohrádce
K napsání této reportáže mě inspiroval skutečný příběh mé kamarádky, která se na sociální síti pochlubila, že za půl hodiny odjíždí na týden do Itálie bez počítače a bez internetu a po návratu, tomu tak bylo i doma. Našla holobyt. Možná kdyby jediným zabezpečovacím prvkem její domácnosti nebyl pes, který se v době vykradení jejich příbytku zapisoval na recepci psího hotelu, tak by... mě nenapadla tahle reportáž.
Ina Boráňová
Tátoholik
Alkoholik nemůže být bez alkoholu, workoholik bez práce, knihomol bez knih a moje dcera nemůže být bez táty. Říkám o ní, že je tátoholik, ale asi bych si měla provést hlubší analýzu všech tří závislostí, protože pokud se knihomolovi neříká knihoholik, může být docela klidně i tátomol.
Ina Boráňová
Stručný životopis na plný úvazek
„Před tím, než si diagnostikujete depresi a nízké sebevědomí, ujistěte se, prosím, že nejste na rodičovské dovolené."
Ina Boráňová
Maxi kozy aneb Co na srdci, to na hrudníku
Někdo si nevidí dál než za vlastní kapsu, jiný na pověstnou špičku nosu a já si přes břicho nevidím na špičky svých vlastních nohou.
Ina Boráňová
Matka ve skafandru aneb KVND (konečné vítězství nad dítětem)
Víte, co je největší nespravedlnost v dějinách mateřství? To, že při odchodu z porodnice zanecháte na sesterně kafé a bonboniéru a oni vám za to nedají ani ten nejjednodušší návod k použití čerstvě narozeného dítěte. Ale nebojte se, já jeden takový mám a nemusíte mi za něj zasílat kávu ani cukrovinky, přijímám pouze dárkový poukaz na Maledivy.
Ina Boráňová
Bez banánu ani ránu!
Jsem teprve půl roku na mateřské dovolené a už teď mi moje nová kariéra přidělává starosti. Houpu nákupní košík v supermarketu, partnerovi nasazuji třívrstvý nepromokavý bryndák před večeří a ve společnosti dospělých lidí slavnostně pronáším „Nabumbat!“ Svému šestnáctiletému synovi jsem vhodila kachničku do koupele se slovy: „pokud si s ní nechceš hrát, vezmi si ji zítra po praxi na pískoviště“ a to není všechno. Mluvím tak jako bych měla čerstvě píchnutý piercing v jazyku a už vůbec nevím, proč říkám, že vážíme devět a půl kilo, když já jich mám o dost víc.
Ina Boráňová
Čaba (ne)blázni!
Dá se skloubit praktičnost a romantika? No, to si pište! Jako holka jsem toužila po krásné, poetické kytici a dostala jsem Kopretiny pro zámeckou paní od Stanislava Rudolfa. Ve dvaceti mě manžel u romantické tříchodové večeře (chleba, máslo, sůl) podaroval ročním předplatným časopisu Praktická žena, a když to chtěl napravit a nechal vyrýt mé jméno do luxusního zapalovače, otěhotněla jsem a přestala kouřit. Praktickou sadu termohrnku s dekou, kterou jsem dostala místo relaxační aroma koupele s lahví sektu, jsem zapomněla na romanticky zasněžené sjezdovce ve Valašské Bystřici, ale aspoň jsem si dovezla omrzliny a nehtovou mykózu. Po rozvodu jsem za největší vrchol romantiky považovala hlídání svých dětí, a protože jsem si tou dobou užívala luxusu tučného konta matky samoživitelky, ocenila jsem, když to nebyla teta za peníze, nýbrž babička grátis. Zrovna nedávno nám donesla kynuté knedlíky, a kdybych po ní nechtěla pohlídat malou, abychom si s partnerem mohli zajít na večeři, asi bych z nich měla i radost.
Ina Boráňová
Chlapi sobě aneb Kindertáta
Muži neslyší tikat svoje biologické hodiny a není to tím, že by snad byli nahluchlí nebo nosili digitálky, příroda jim je zkrátka zapomněla natáhnout. Nebouří se v nich žádné mateřské hormony, protože jediné co mají s tímto slovem společného, je névus – mateřské znaménko, ale pozor? I oni někdy pocítí silné nutkání pořídit si potomka i bez volání přírody, a když přijdeme do jiného stavu, tak to s námi tak neuvěřitelně prožívají, až mají syndrom „těhotného tatínka“ neboli Couvade (čti kúvád) syndrom.
Ina Boráňová
Zklidni hormon, dej si BIO-bujon!
Vždycky jsem se obklopovala co nejvíce pozitivními lidmi, ale když jsem držela v ruce svůj pozitivní test na HCG a Oskarův na THC, zatoužila jsem po někom „bez života“ a s negativním výsledkem. Ovšem jak se to vezme...
Ina Boráňová
Konec milenek v Čechách
Když něco hodně chci, tak za tím nejdu, ale utíkám. Když mám hlad, pustím si televizi, protože v ní stoprocentně bude někdo vařit a pokud chci jen svačinu, vysypu odpadkový koš v dětském pokoji. Když potřebuji něco slíbit a slib nesplnit, s důvěrou se obrátím na svého exmanžela a co dělám, když mám uspořádat narozeninovou oslavu?
Ina Boráňová
Bude zima, bude mráz, před svátky se neschováš
Prosinec tropí zlomeniny a připisuje vrásky na čela motoristům. Ne všem, pochopitelně. Řidiči sáněk a majitelé jednostopých a dvoustopých nemotorových vozidel mají radost. Upozornění pro výše uvedené řidiče s trvalým pobytem v Brně. V úseku ulic Úvoz - Kotlářská se měří rychlost. Nebude tedy rozumnější jet MHD? Bezplatně přepravují jeden snowboard, jeden pár lyží s holemi a jeden smuteční věnec...
Ina Boráňová
Hluchý a slepý na pět
Protože poslední dobou dostávám černé puntíky s poznámkou: co si nenapíše, to neví, rozhodla jsem se své ochabující paměti vyhlásit válku. Zakoupila jsem sudoku, křížovky, a abych si odůvodnila novou rtěnku s očními stíny, přikoupila jsem dětské omalovánky.
Ina Boráňová
Škola (ne)základ života aneb Manuál pro záškoláky
Tak dlouho se chodilo s omluvným listem do školy, až prasklo, že můj podpis nebyl mnou ověřen, že chlapci moji? Dobře víte, že studenti jsou v našem státě jediní, kteří na „flákání se“ musí mít omluvenku, takže teď vám nezbývá nic jiného, než navštívit zdravotní středisko a slovy: „Nechtělo se nám do školy,“ popsat lékařce ranní nevolnost. Ovšem má to háček!
Ina Boráňová
Na poštovní frontě klid
Když nepočítám chození po špičkách kolem svých dětí v pubertě a plynulé poskakování v dopravní zácpě, nejsem příznivce extrémních sportů. Mám ráda stereotyp všedních dnů, nejlépe když se tři dny nic neděje, ale dnes jsem byla donucena absolvovat hned dvě adrenalinové disciplíny. Poštu a třídní schůzky.
Ina Boráňová
Budiž světlo aneb Romantika bez šaliny domácí
Po dlouhé době jsem ochutnala, jak se cítí zakrslý králík v kleci. Na vlastní kůži a ve stoje. Jela jsem MHD a trochu to upřesním. Trolejbusem. Za přeplněnou kapacitu a uzavření vzdušného prostoru, dávám co? Palec dolů. Víc místa a vzduchu bych měla i ve svém výklopném botníku, jen bych se musela umět vmáčknout mezi obuv. Ovšem klobouk dolů a palec nahoru za některé cestující. Protože co já se všechno během těch pěti zastávek dozvěděla...
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 28
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1249x